Novinář, šéfredaktor meziválečných Lidových novin

Arnošt HEINRICH  26. 12. 1880 Praha – 3. 5. 1933 Brno

19.09.2019 18:10

    S činností Arnošta Heinricha jsou spojovány nejlepší tradice české žurnalistiky. Absolvoval gymnázium, studia práv již neukončil. Aktivně se podílel na dobovém spolkovém hnutí, byl redaktorem časopisu Studentské směry. Názorově měl blízko k T. G. Masarykovi a realistické straně.

    V letech 1902–1904 byl redaktorem Herbenova Času. Dalších třicet let života (s dvěma krátkými přestávkami v letech  1909–10 a 1927–29) spojil s Lidovými novinami a jejich tehdejším „sídelním“ městem Brnem. Redaktorem Lidových novin se stal v roce 1904 a postupně z nich vytvořil jeden z nejvýznamnějších českých deníků. Byl vedoucím redaktorem jejich ranního vydání (1905–1909), vedoucím redaktorem a od roku 1930 šéfredaktorem. Lidové noviny byly v době jeho působení odborně kvalifikovaným listem ve všech oblastech života společnosti, koncipovaným současně jako noviny dobré pohody. Těžiště bylo v kvalitním zpravodajství, reportáži a komentáři, v deníku však měla místo pestrá škála slovesných žánrů – básně, sloupky, entrefilety, rozhlásky, fejetony, soudničky, v pokračováních vycházela soudobá próza. Za redaktory a stálé spolupracovníky získal Heinrich přední české literáty, umělce i vědce. Pro „Lidovky“ pracovali bratři Čapkové, Eduard Bass, Bedřich Golombek, Jaromír John, Jiří Mahen, Ferdinand Peroutka, František Němec, Rudolf Těsnohlídek a další osobnosti. Neméně důležitá byla pro Heinricha moderní grafická úprava listu, kterou měl řadu let na starosti Eduard Milén. V žádném čísle nesměla chybět kresba některého z předních českých umělců. Skvělé místo mezi autory zaujal karikaturista a satirik František Gellner.

    Heinrich se angažoval i ve veřejném životě. Před 1. světovou válkou se exponoval v  Moravské lidovo-pokrokové straně, za války se zapojil do domácího odboje a podílel se na budování jeho zpravodajské sítě na Moravě. V roce 1918 byl vůdčí osobností převratu v Brně a stal se předsedou brněnské správní komise. V letech 1918–1920 byl poslancem Národního shromáždění ČSR.

    Arnošt Heinrich si v životě získal mnoho přátel, ale kvůli své impulzivní a výbušné povaze i hodně nepřátel. Vynikal však neomylným smyslem pro tvorbu novin, pracovitostí a vytrvalostí. Brněnské Lidové noviny nabyly díky profesionalitě a odpovědnosti v žurnalistické práci evropského rozměru již hluboko ve 30. letech minulého století.

    Arnošta Heinricha připomíná Brňanům po něm pojmenovaná ulice (Heinrichova – souběžná s Údolní). Je pochován na čestném pohřebišti Ústředního hřbitova v Brně. Studenti žurnalistiky a mladí novináři soutěží každý rok o Cenu Arnošta Heinricha, kterou uděluje Masarykova univerzita ve spolupráci se Syndikátem novinářů jižní Moravy.  (čip)

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00