HELCELET, Jan

2. 1. 1812 Dolní Kounice – 19. 2. 1876 Brno
profesor, národní buditel
 

08.02.2021 15:45

    V televizní minisérii o Boženě Němcové se krátce objevila i postava jejího intimního přítele Jana Helceleta. Jeho osobnost, navíc spojená s Brnem, si rozhodně zaslouží hlubší pozornost.

    Nejstarší známí předkové rodiny pocházeli ze Švýcarského města Porrentruy. To se ještě rodina psala „Hölzlet“, jméno Helcelet přijala asi v roce 1801. Ze Švýcar přišla na Moravu a usadila se v Dolních Kounicích, kde se také narodil pozdější významný národní činitel Jan. V září 1823 nastoupil na brněnské gymnázium. V duchu rodinné tradice se také vyučil mlynářem u mistra Günthera v Březí u Nákla. Jako tovaryš pak vandroval po Slezsku a Čechách. V letech 1834–1938 zakotvil na vídeňské univerzitě, kde studoval medicínu, rok pak prohluboval své znalosti v Padově, praktikoval v Brně v nemocnici U sv. Anny. Doktorát získal v roce 1840 ve Vídni a stal se magistrem porodnictví. Lékařská praxe ho však příliš nelákala a tak v roce 1841 přijal místo suplenta a o pět let později profesora na Stavovské akademii v Olomouci (její postavení se rovnalo univerzitnímu). Helcelet přednášel polní hospodářství a přírodopis, současně se stal redaktorem Olomouckých novin (Holomoucké /prostonárodní/ noviny) a Slezských listů. Také se oženil, z manželství se narodily děti Božena a Ctibor. Po zrušení olomoucké univerzity se v roce 1850 stal na nově zřízené technice v Brně řádným profesorem národního hospodářství.

    Jan Helcelet byl už od gymnaziálních let nadšeným českým vlastencem, později se významně podílel na obrozeneckém hnutí. V Revolučním roce 1848 se aktivně účastnil Slovanského sjezdu, kde jako zástupce Moravy pracoval v 1. sekci českomoravsko-slovenské. Navázal úzké kontakty a přátelství s ostatními významnými představiteli obrozeneckého hnutí, zejména s brněnským augustiniánem, utopickým socialistou Františkem Matoušem Klácelem, a Boženou Němcovou. Pod jménem Lubomír vstoupil do Klácelem založeného Českomoravského bratrstva. Přátelství mezi Helceletem a Němcovou, založené zpočátku na živé korespondenci, přerostlo v 50. letech v intimní vztah. Ten však neměl dlouhého trvání, a jak vyplývá z dopisů, Božena Němcová nesla rozchod s „Ivanem“, jak mu říkala, velmi těžce. V literární činnosti jí ovšem Helcelet velmi pomohl, Jako redaktor národního kalendáře Koleda, který dosáhl mimořádné úrovně svými naučnými i beletristickými články, otiskoval její pohádky a povídky, příznivými kritikami se o její práci vyjadřoval v pražském periodiku Kritische Blätter. Helceletova podpora přinesla Němcové tolik potřebné uznání v literárních kruzích i větší existenční jistotu.

    Úspěchem národního hnutí v Brně a na Moravě bylo v roce 1849 založení vzdělávacího a vydavatelského spolku Národní jednota, kolem které se soustřeďovali nejvýznamnější představitelé české literatury na Moravě. Jan Helcelet k nim samozřejmě patřil, i když jeho talent se projevoval hlavně v publicistice a popularizaci.

    Vzdělaný a kultivovaný prof. Jan Helcelet byl společensky respektovanou osobností. V roce 1861 byl zvolen za Slovanskou stranu moravskou poslancem Zemského sněmu a také vyslán do říšské rady ve Vídni. V domovském Brně se mimo jiné zasloužil o založení Tělovýchovné jednoty (1862), pozdějšího Sokola. Významně se tady podílel na národní a buditelské práci, které pomáhal v té době důležitou činností publicistickou a popularizátorskou. Je pochován na Ústředním hřbitově v Brně, náhrobek zhotovil sochař Torelli podle návrhu Theophila Hansena. Je po něm pojmenovaná ulice v Brně-Masarykově čtvrti.

    Tradice vzdělané, kultivované a vlastenecky orientované rodiny pokračovala i v dalších generacích Helceletů. Syn Ctibor (1844) byl právníkem a pracoval mimo jiné jako koncipient v advokátní kanceláři vedoucího moravského politika JUDr. Aloise Pražáka. Byl cvičitelem a náčelníkem Sokola, v otcových stopách pokračoval i jako poslanec říšské rady ve Vídni. Ctiborův druhý syn Mojmír byl lékárníkem u sv. Anny. Byl to vzdělaný člověk mnoha zájmů, podědil i rodinný vztah ke sportu. Kromě toho po něm zůstala mimořádně hodnotná sbírka ex-libris, kterých podle některých pramenů shromáždil až 40 tisíc. Čtvrtinu z nich má v péči Moravská galerie v Brně.  (čip)

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00