Exkurze do Visegrádu

21.10.2015 10:35

    Ve středu 19. října 2016 jsme uspořádali odbornou tematickou exkurzi do Visegrádu. Zúčastnilo se jí 13 jihomoravských novinářů (z toho 12 členů SN JM), 5 rodinných příslušníků a tlumočník.

Program:

1. Nádvoří Evropy v Komárně

    Nádvoří Evropy je jedinečné stavební dílo architektů z Ateliéru Európa v Komárně. Budovy jsou postaveny ve stylizované formě a prezentují historickou architekturu, charakteristickou pro jednotlivé oblasti Evropy. Můžeme zde obdivovat stavby z Vatikánu, Irska, Itálie, ale i Grónska. Na nádvoří lze vejít několika vstupními bránami: Bránou sv. Štěpána, Bránou Bély IV., Bránou Marie Terezie, nebo jednou ze zdejších dominantních staveb – Bránou Matěje I. Ve středu náměstí se nachází funkční kopie původní studny, která kdysi stávala na Hlavním náměstí před radnicí. Jsou zde i sochy patronů Evropy (Marie Terezie, Matyáše Korvína, Panny Marie a jiných), hudební pavilon, 33 m vysoká vyhlídková věž a katakomby v podzemí, kde vznikl pěkný výstavní prostor.

2. Most Márie Valérie

    Most Márie Valérie (maďarsky Mária Valéria híd) byl postaven v roce 1895 přes řeku Dunaj, spojuje slovenské Štúrovo a maďarský Ostřihom. Jméno získal po nejmladší dceři císaře Františka Josefa I. Marii Valerii Habsbursko-Lotrinské. Z estetického hlediska byla aplikována mostní pole s různými délkami. Původní nápad patří maďarskému architektu Jánosi Feketeházymu, který navrhl i silniční most v Komárně. K přemostění bylo navrženo pět mostních polí v celkové délce 496 metrů. V roce 1919 byl jeden z mostních oblouků zničen, k obnově došlo v roce 1925. Za druhé světové války v roce 1944 vyhodila ustupující německá armáda tři střední oblouky mostu do povětří.

    K velké rekonstrukci mostu došlo před 15 lety – do užívání byl slavnostně předán 11. října 2001. Myšlenka jeho vybudování se objevila už po listopadu 1989, součástí programového prohlášení vlády SR se však stala až v roce 1998. Smlouvu podepsali premiéři Mikuláš Dzurinda a Viktor Orbán. Pěti miliony eur z fondů PHARE přispěla Evropská unie.

Most Márie Valérie. Pohlednici vydanou při příležitosti uvedení rekonstruovaného mostu do provozu v roce 2001 zapůjčila kolegyně Jana Čipáková.

3. Beseda se starostou Visegrádu

    Visegrád je starobylé městečko na severu Maďarska v ohbí Dunaje, 35 km severně od Budapešti, naproti městu Nagymaros. Kdysi sloužilo jako hlavní město říše a venkovská rezidence uherských panovníků. Po ovládnutí Dolních Uher Turky a opakovaném dobývání v letech 1529 a 1544 se proměnilo v ruiny. Znovu bylo osazeno až na sklonku 17. století. V areálu zdejšího hradu probíhají už téměř 140 let archeologické výzkumy a rekonstrukční práce.

    O současnosti i budoucnosti města s námi besedoval starosta Visegrádu András Félegyházi. Hovořil o mnoha zajímavých kulturních a společenských akcích, které město organizuje. Postupně vykopaný a částečně zrekonstruovaný Královský palác je v posledních letech častým cílem turistů ze všech končin Evropy. Návštěvníci se zajímají především o historii související s podpisem tzv. Visegrádské trojky v roce 1991. Starosta odpověděl na všechny naše otázky a pozval nás k prohlídce zdejších historických objektů. O podrobný odborný výklad se postaral zkušený historik Péter Gróf.

4. Prohlídka Královského paláce a okolí

    V dobách existence římské říše byla oblast dnešního Visegrádu severní hranicí impéria, navíc těžce zkoušenou útoky různých germánských i jiných kmenů. V té době proto Římané na skalní vyvýšenině postavili pevnost (dnes vrch Sibrik). K roku 1009 se Visegrád připomíná jako župní sídlo. Po mongolských nájezdech v padesátých letech 13. století zde nechal král Béla IV. vybudovat mohutný hrad (dnes Horní hrad), na který se roku 1323 i se dvorem přestěhoval král Karel Robert z Anjou. S hradem byla později novými hradbami s věžemi spojena i starší obytná věž, zvaná Šalomounova, a vznikl tzv. Dolní hrad. Karel Robert poblíž hradu vystavěl palác (dnes Královský či Matyášův). Později byl mohutně rozšířený a mezi lety 1476–1484 se dočkal další přestavby v pozdně gotickém stylu. V detailech byl renesančně vyzdoben italskými umělci. Turci ho při svém útoku v roce 1544 pobořili tak, že na konci 18. století už po něm nad zemí nebylo ani stopy.

    Český král Jan Lucemburský (1296–1346), uherský král Karel I. Robert (1288/1291–1342) a polský král Kazimír III. Veliký (1310–1370) ve Visegrádu uzavřeli v roce 1335 protihabsburské spojenectví. Jan Lucemburský se zřekl nároků na polskou korunu a byla mu přiznána svrchovanost nad Slezskem. V roce 1339 se tu dohodlo, že po smrti Kazimíra Velikého zasedne na polský trůn jeden ze synů Karla Roberta (Ludvík I. Veliký) pod podmínkou, že bude dodržovat privilegia polské vysoké šlechty a Kazimír Veliký nebude mít syna.

    Památné setkání tří králů se o 656 let později stalo inspirací k založení další úspěšné středoevropské iniciativy. Při setkání maďarského premiéra Józsefa Antalla, prezidenta ČSFR Václava Havla a polského prezidenta Lecha Wałęsy zde 15. února 1991 vznikla novodobá Visegrádská trojka. Politici podepsali deklaraci blízké spolupráce tří sousedních zemí na jejich cestě k evropské integraci. Po rozdělení ČSFR se označení aliance změnilo na Visegrádská čtyřka (V4).

Fotogalerie – autor fotografií: Miroslav Bajbár (22)


    Děkujeme pracovníku PR a komunikace Gáboru Grószovi a jeho spolupracovníkům ze samosprávy města Visegrád. Připravili pro nás bohatý a velice poučný program. Nevšední péči jim v Brně rádi oplatíme.

    Naše poděkování patří i tlumočníkovi Gabrielu Gubíkovi, bez něhož bychom se v Maďarsku neobešli. Těšíme se na další spolupráci.

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00