Bude u nás i v budoucnu kultivovaná zemědělská krajina?

20.07.2014 10:35

    Kritický rozmach sucha sužuje jižní Moravu. Nadprůměrně vysoké denní i noční teploty půdy přinesly o třetinu větší výpar vláhy z pukajících polí, kterou do ní nikdo nevrací. Bez vody přestávají růst zemědělské kultury i houby v lese. Jak krizovou situaci řešit, prozradil šéf Regionální agrární komory Jihomoravského kraje a viceprezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček.

    Zdůraznil, že význam vody jako strategické suroviny v příštích letech poroste a o vlastnictví dostatku pitné vody se ve světě mohou vést války. Je nezbytná k životu všech bytostí na Zemi. Hladina spodní vody v ČR po suché zimě bez klimatických srážek klesá a letos se již nevrací k dlouholetému normálu. Vysoká i noční teplota půdy přináší o 25 až 30 procent větší odpar vláhy, než by bylo potřeba k úspěšnému pěstování kultur. "Podle výzkumů se musíme připravit na příchod období výrazného nedostatku vody po letech 2025 až 2030 technologicky i technicky. Zvláště na již dnes výsušné jižní Moravě," podtrhl Hlaváček.

    Jak? Odborníci do konce září či půli října dokončí strategický dokument Generel vodního hospodářství krajiny. Definovat má, co je potřeba udělat, aby lidé nepřízni klimatu čelili snahou k nápravě stavu, a to včetně zákonných opatření. Především je nutné změnit strukturu pěstování plodin. Nadnárodní hyper- a supermarkety v západoevropském vlastnictví dovážejí k prodeji v ČR už 70 procent tuzemské spotřeby vepřového i hovězího masa, čeští farmáři mají velmi omezený odbyt. Protože v ČR kvůli zrušení chovů hospodářských zvířat už není důvod pěstovat krmiva, zemědělci mají na poli většinou pouze jen obiloviny, kukuřici nebo řepku. Opustili rozumnou agrotechniku našich předků, do zeminy již nezaorávají organickou hmotu – hnůj – pro tvorbu humusu, když už nemají hospodářská zvířata. Půda bez humusu ztrácí jímavost vláhy, klesá její úrodnost a zemina se mění se ve výsušné písky. Vedle rozmanitější technologie zpracování půdy (např. vrátit se k pěstování hluboce kořenících a hustě rostoucích pícnin, zadržujících vláhu v krajině) situace žádá obnovit v krajině rybníky a jiné vodní nádrže či postavit nové.  Návazně přepravovat zachycenou vodu z lokalit s dostatkem vody do míst s jejím nedostatkem pro rozumné zásobování obyvatel, průmyslu a zemědělství.

    "Naši zástupci v Evropské komisi to tak dohodli! Nikoliv v Bruselu, nýbrž my zde zodpovídáíme za budoucnost našich lidí, za jejich výživu i potravinovou soběstačnost ČR či strategickou bezpečnost. Za to, aby dnešní čeští a moravští zemědělci a potravináři měli co předávat příští generaci! Bude zde obdoba Sahary, nebo kultivovaná zemědělská krajina?" uzavřel výklad řečnickou otázkou šéf Agrární komory Hlaváček.  (vž)

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00