Einsteinův archiv v Jeruzalému

01.09.2017 19:40

    Díky Einsteinově závěti, v níž geniální fyzik odkázal svoji pozůstalost jeruzalémské Hebrejské univerzitě, mají dnes vědci možnost seznámit se s mnoha dokumenty z jeho života a díla.

    Albert Einstein, největší vědecká osobnost všech dob a vynálezce všeobecné teorie relativity, odkázal ve své poslední vůli v roce 1959, ještě za svého života, svůj kompletní archiv Hebrejské univerzitě v Jeruzalému. Dnes si zde lze prohlédnout Einsteinovu soukromou knihovnu a zjistit, co měl typický židovský intelektuál na počátku minulého století ve své berlínské knihovně. Kromě vedle běžného úplného díla Rotha, Schillera a Lessinga patřily také knihy, které jako dospělý shromáždil na univerzitě v Princetonu. V celé řadě knih jsou osobní věnování literárních velikánů té doby.

    Vědcům je navíc k dispozici 80 000 Einsteinem rukou psaných dokumentů, které mají vyjít s vědeckými poznámkami v 30 velkých svazcích. Za vydávání archivu odpovídá Cal-Tech v Kalifornii, v těsné spolupráci s Einsteinovým archivem v Jeruzalému, říká ředitel centra Hanoch Gutfreund a dodává, že se všechny rukopisy jsou již digitalizovány díky daru Londýnské nadace Polonsky ve výši půl milionu dolarů. Dávají nahlédnout do jeho vědecké práce, ale také politických názorů a soukromého života. Dnes již jsou k dispozici on-line.

    Vzhledem tomu, že je celá pozůstalost v držení Hebrejské univerzity, je třeba si u citací a při užití fotografií vyžádat její souhlas. Navíc je autorské právo Einsteinových fotografií chráněno jeho dědici, zejména slavný snímek s vyplazeným jazykem.

    Archiv získala Hebrejská univerzita teprve v osmdesátých letech. Předtím dcera Einsteinovy ženy Margot, společně se sekretářkou Helen Dukaz, vyhrabaly z papírové hromady 1 500 dokumentů 3 000 stránek. Soukromé dopisy přátelům měly být zveřejněny teprve 20 let po její smrti.

    „Všechny podklady nejsou ještě vědecky zpracované a kompletně zveřejněné, ale žádná tajemství již neexistují,“ říká Gutfreund. Pouze Walter Harrison, který psal jeho životopis, měl absolutní přístup k jeho soukromému archivu a mohl tak napsat kladnější obraz Einsteinova rodinného života.

„Ještě tisíce pracovních hodin až k atomové bombě“

    Einstein je často zmiňován jako „otec atomové bomby“. Gutfreund reaguje okamžitě na tuto tezi. „To je velký omyl, který Einsteina až do jeho smrti velice trápil“. Teorii relativity Einstein doložil formulací, že hmota říká časoprostoru, jak se má zakřivovat, a časoprostor zase říká hmotě, jak se má pohybovat. Tak funguje slunce a atomová bomba. Ovšem k výrobě atomové bomby bylo třeba ještě „tisíce hodin práce vědců a testy, s kterými Einstein již neměl nic společného,“ dodává Gutfreund. Einstein však dal odpovědi na řadu dalších otevřených otázek z fyziky.

    Gutfreund považuje zkoumání Einsteinova mozku, jak odhalit stopy jeho génia za děsné. Einstein měl schopnost klást ty správné otázky a posléze dávat na ně alternativní odpovědi. To nedokázal ani bezpočet vědeckých pracovníků z univerzit. Gutfreund vypráví: „Einstein pracoval jako šestadvacetiletý v Patentovém úřadě v Bernu. Tady narazil na všechna velká dilemata fyziky, tak jak se vyučovali na univerzitách. Prost tlaku a konvencí univerzit měl Einstein odvahu představit samostatná stanoviska v pěti vědeckých esejích.“

    Einstein četl již jako dvanáctiletý vědecká díla a přitom pozbyl „jakýkoli respekt k autoritám“. Pro něj bylo výzvou bádání bez jakýchkoli dogmat a hledaní nekonvenčních odpovědí na současné otázky. „Nestačí pouze klást otázky, nutno na ně posléze hledat také odpovědi,“ shrnul své vyprávění Gutfreund. To je vlastně celé tajemství Einsteinova génia.

ERIKA BEZDÍČKOVÁ
S využitím zahraničních zdrojů

 

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00