Výstava v Anthroposu dokládá propojení střední Evropy se starou řeckou civilizací

Exponátům vévodí kopie zlaté tzv. Agamemnonovy masky

17.10.2014 13:05

    Od poloviny letošního října až do poloviny srpna 2015 mohou návštěvníci pavilonu Anthropos v Brně-Pisárkách zhlédnout jedinečnou výstavu, na níž se podílela kromě pořádajícího Moravského zemského muzea v Brně celá řada dalších spolupracujících institucí – zejména Národní muzeum v Praze, Archeologický ústav Akademie věd v Nitře (hlavně pobočka Košice), Filozofické fakulty Masarykovy a Karlovy univerzity, Jihomoravské muzeum ve Znojmě, Regionální muzeum v Mikulově, Muzeum Brněnska a další. Tvůrci výstavy zvolili velmi poutavé a pro mnohé návštěvníky jistě až překvapivé téma: Mykény a střední Evropa. Ti, kteří se historií nezabývají podrobněji, si možná budou klást otázku, co mohou mít společného starověké řecké město, respektive jedna z nejvýznačnějších kultur doby bronzové pojmenovaná právě podle Mykén a patřící mezi nositele nejstarší evropské civilizace, a de facto periferní pravěké společnosti střední Evropy. Prozraďme hned, že odpověď, kterou výstava nabízí, návštěvníkům umožňuje udělat si představu o poměrně intenzivních kontaktech mezi egejskou oblastí a střední Evropou – včetně Moravy. Archeologické nálezy, které lze na výstavě vidět, mnohdy velmi výstižně dokládají civilizační propojení středoevropského regionu s egejskou kulturou, jež označuje řeckou kulturu doby bronzové, zahrnující údobí zhruba od poloviny 3. tisíciletí po konec 2. tisíciletí před naším letopočtem.

    Výstavu její autoři rozčlenili do tří větších celků. Pro návštěvníky bude jistě nejatraktivnější část věnovaná časně antickým Mykénám – vskutku pověstné řecké archeologické lokalitě, jež se nachází v oblasti zvané Argolis na severovýchodě poloostrova Peloponnésos (Peloponés). Název tento poloostrov dostal po mytickém hrdinovi Pelopovi, jehož otec Tantalos, stejně jako řada jiných osob prokletého rodu Pelopova, se dopustil krutých zločinů. Poloostrov je s řeckou pevninou spojen Korintskou šíjí, v níž byl kvůli lodnímu spojení prokopán v roce 1893 známý Korintský průplav. Samotné Mykény patří k nejstarším příkladům pevnostní architektury: vysoké tzv. kyklopské hradby dosahovaly místy šířky až 14 metrů. Popis mykénského hradiště naštěstí sestavil už řecký historik Pausaniás ve 2. století našeho letopočtu. Právě tohoto starověkého bedekru se držel nadšený amatérský archeolog Heinrich Schliemann – ano, je to mimo jiné také onen objevitel slavné Troje, o niž byla svedena deset let trvající tzv. trojská válka, jejíž historii zachytil neméně slavný básník Homér. Schliemann v roce 1876 zahájil výkopové práce na troskách mykénské akropole.  Uvnitř areálu odkryl například několik šachtových hrobů, v nichž nalezl nejen pozůstatky mykénských vládců a jejich rodinných příslušníků, ale nacházel tam také jeden poklad za druhým. Vyzvedávání kilogramů a kilogramů zlatých předmětů, představujících zpravidla umělecká díla vytříbeného vkusu, nesvěřil svým dělníkům, ale v hrobech kopal sám se svou ženou a oficiálním řeckým dohlížitelem. V jednom z hrobů Schliemann narazil na zbytky tří mužských těl se dvěma zlatými maskami. Jedna z těžkých zlatých masek zakrývala poměrně zachovanou obličejovou část asi pětatřicetiletého muže s viditelnými zbytky očí a úst a s krásnými zuby. Schliemann byl okamžitě přesvědčen o tom, že pohlédl do tváře krále Agamemnona, jenž byl v Mykénách zavražděn po návratu z trojské války svou manželkou Klytaimnestrou a jejím milencem – mimochodem královým bratrancem – Aigisthem. O nálezu údajné Agamemnonovy masky Schliemann telegramem nadšeně informoval řeckého krále Jiřího I. Bohužel nemohl vědět, že nález je nejméně o 300 let starší než Agamemnon… Nicméně slavné masce už zůstal chybný název Agamemnonova, což ovšem nijak nesnižuje její význam – právě naopak. Originál je sice v athénském muzeu, ale přesná kopie této zlaté masky je v Anthroposu k vidění také – spolu s kopiemi zlatých čelenek a zlatých číší, mečem, bronzovými dýkami z Kréty (tamní minojská kultura výrazně ovlivnila mykénskou) či trojrozměrným modelem Mykén a velkoformátovými fotografiemi.

    Druhá část výstavy přibližuje návštěvníkům zejména dvě kultury starší doby bronzové (asi 2000–1500 př. n. l.) z území Moravy. Vystaveny jsou originály keramiky, depoty bronzových předmětů (hřiven, ozdob apod.), ba i hrobové celky tzv. únětické kultury a věteřovského typu. Únětická kultura nese název podle naleziště v Úněticích nedaleko Roztok u Prahy, na jejím základě vznikl věteřovský typ, nazvaný dle lokality u Věteřova nedaleko Kyjova. Únětická kultura byla ovlivněna zejména karpatskou oblastí, bronzová metalurgie zřejmě využívala krušnohorský cín: nerovnoměrný vývoj kultur doby bronzové ovlivňovala samozřejmě zejména naleziště rudných ložisek. Věteřovská kultura zasahovala z jižní Moravy do dolního Rakouska a její ovlivnění jihovýchodními – egejskými – prvky (například dětské pohřby v tzv. pithos čili velkých keramických nádobách – zásobnicích) potvrzují i importy zlatých šperků, podobná keramika či různé kostěné předměty.

    Třetí celek představuje pozoruhodný soubor archeologických nálezů tzv. otomanské kultury z východního Slovenska. Její název vznikl podle naleziště v severozápadním Rumunsku u obce Otomani. Na výstavě je zastoupena nejen tvarově zvláštní keramika z pohřebiště s tisícovkou hrobů a z mohutně opevněného sídliště u obce Nižná Myšla, ale také zlaté i bronzové předměty, kostěná zbroj, soška idol vyrobený ze směsi hlíny a pšeničné mouky. Egejské prvky jsou jasně čitelné jak v případě bronzových předmětů, tak třeba ve zpracování rohu a kosti či samozřejmě v keramice…

    Pozn.: Školní kolektivy od mateřinek po střední školy si mohou v Moravském zemském muzeu objednat k návštěvě výstavy velmi zajímavý interaktivní doprovodný program nazvaný Mykény – Bohové a bájní hrdinové, jímž se na výstavě přenesou formou zážitkové pedagogiky do světa řeckých bájí a pověstí. Právě řecká mytologie tvoří jeden ze základů evropské kulturní tradice, přičemž v jejích znalostech má většina žáků (ale nejen jich) zatím hodně co dohánět…

JAN MERVART

 

Do opevněného areálu v Mykénách na řeckém poloostrově Peloponésu vstoupíte proslulou Lví bránou; vně hradeb akropole bylo objeveno deset kupolových hrobek (tholů), z nichž se nejlépe dochovala vedle tzv. Átreovy pokladnice (na snímku) i hrobka Klytaimnestry, manželky krále Agamemnona.

Zlatá pohřební maska byla jejím objevitelem Heinrichem Schliemannem připisována Agamemnonovi, jednomu z hrdinů trojské války, jenže je zhruba o tři století starší; maska ovšem působí stejně impozantně jako zbraně z doby bronzové, které jsou na výstavě v Anthroposu rovněž k vidění.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také pestrý výběr keramiky z doby bronzové – zejména nádoby, které byly nalezeny na našem území; nechybějí však ani výrobky z egejské oblasti, z nichž mnohé byly zdobeny mořskými tvory – kupříkladu chobotnicemi.

Foto: Jan Mervart (4) a Petr Michl (2)

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00