Přistání na kometě – velký dopad pro lidstvo

13.11.2014 09:10

    Brněnská hvězdárna a planetárium umožnily příznivcům kosmických programů vytvořením telemostu s Evropskou kosmickou agenturou ESA být v sugestivně vizuálním televizním přenosu při prvním velkém dopadu pro lidstvo, kterým bylo přistání modulu Philae na kometě Churyumov-Gerasimenko. Pro úplnost je nutno dodat, že druhé jméno můžeme po česku přechylovat, protože se jedná o ženskou výzkumnici v zálibě lovení komet.

    Když v roce 1969 pronesl velitel měsíční mise Apollo 11 Neil Armstrong legendární větu: „Je to malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo,“ jejímž není sice autorem, ale pouze interpretem, tak po 45 letech v obdobném tónu lze minimálně hovořit v souvislosti s přistáním modulového pouzdra na povrchu komety v rovnaném tónu.

    Jak jsme měli možnost se dozvědět z úst fundovaného moderátora pořadu Tomáše Přibyla, odborníka v oboru informačních technologií a publicisty v oblasti kosmonautiky, lze hovořit o přelomové éře v oblasti vesmírných objevů. Důvodem pro takovéto tvrzení je skutečnost, v níž došlo poprvé v historii lidstva, že člověkem vytvořené těleso přistálo na kometě.

    Pánové Jules Verne s režisérem Karlem Zemanem určitě při té příležitosti kynuli v pozdravném gestu z hvězdných nebes.

    Připomeňme, že kometa je prastarý objekt, jehož význam spočívá kromě mystického pojetí především v tom, že je létajícím korunním svědkem vzniku vesmíru, a to v původním stavu! Člověkem byl doposud pouze sledován a mínění předních vědeckých kapacit světa uvádí, že její zásluhou se na Zemi objevila voda a již silně se přiklání k názoru, že by mohla být i skutečným exportérem života na Zeměkouli. A právě tímto vesmírným průkopnickým činem uskutečněným ve středu 12. listopadu 2014 v 17:02 v dáli více než půl miliardy kilometrů od Země, byla navýšena aktuálnost již dříve reálné teorie, která právě tímto dnem doznala svých jasnějších kontur.

    Celý projekt měl svoji praktickou realizaci již před 10 roky, v březnu 2004, kdy sonda odstartovala na bedrech nosné rakety Ariane se sondou Rosetta. Připoutaný modul Philae asi o velikosti pračky však nebyl hlavním programem tohoto letu, nýbrž pouhým bonusem v případě, že by se tento vesmírný experiment zdařil.

    Telemost umožnil sledovat pracovníky řídicího centra Evropské kosmické agentury v Darmstadtu, která se skládá z 19 členských států, včetně naší republiky.

    Start vůči osamělému vesmírnému bludnému tělesu je z hlediska amatérského pozorovatele oblohy nesmírně složitý a ve své realizaci i nepochopitelný. Sonda se nejprve ocitla na vnější heliocentrické dráze Země. Poté se znovu přiblížila Zemi, jejíž odstředivá síla pozměnila její dráhu a nasměrovala let k Marsu. To již byla na své cestě třetím rokem. Tato poslední z vnitřních planet udělila Rosettě nový směr v návratu k oběžné dráze Země. O rok později prolétla kolem jedné planetky a přiblížila se opět k Zemi, tentokrát již potřetí. O dva roky později míjí další planetku, aby získala větší rychlost a požadovaný směr. Po této době je na téměř čtyři roky uvedena do kosmického umělého spánku s pokračováním letu a v polovině letošního roku se ocitá v blízkosti kometárního cíle.

    Kometa Churyumov-Gerasimenko má vzhledem ke své hmotnosti malou přitažlivou sílu, kdy tak nastal v přistávacím manévru problematický bod. Nebyla vyloučena možnost, že modul se při přistávání od komety odrazí a zmizí nenávratně ve vesmíru, což by byla u desetileté výzkumné vesmírné práce a nákladů 1,4 miliardy Eur, více než katastrofa.

    Pro přistávací prostor mělo být vybráno nějaké místo, které skýtalo naději na přijatelný sestup sondy na povrch komety, a dále se dbalo na to, aby takový prostor byl pokud možno méně kamenitý a byl osvětlen Sluncem.

    Poslední bod měl ten důvod, aby sonda mohla dobíjet energii pro svou činnost a zároveň skýtat možnost pro přijatelnou fotografickou dokumentaci. Vše se mohlo zdařit dle záměru lidských tvůrců, ale rovněž tomu tak mohlo být i naopak. Následky nízké přitažlivosti komety měly být z pohledu sondy zajišťovány dvěma možnostmi. Tou prvou byla trojsérie vrtáků, které by se okamžitě aktivovaly při dosednutí sondy na kometu. Druhou variantou měla být možnost ve vystřelení zařízení, které lze přirovnat k harpuně se zpětnými háčky, které by sondu takto ke kometě jistily.

    Závěrečná půlhodina v Brněnské hvězdárně a planetáriu se odehrávala ve znamení přenosu řídicího střediska a dění v něm.

    Rádiový signál, který se pohybuje v podstatě rychlostí světla, měl z místa děje k Zemi prodlevu 27 minut. Přesně stejnou dobu před plánovaným přistáním bylo všem přítomným jasné, že nastala hodina H, kdy sonda buď úspěšně přistála, nebo se desetiletý premiérový experiment nepovedl. Jaká je platnost které verze, se dalo pouze odhadovat z tváří řídící střediska ESA. Ale pro nás diváky na Kraví Hoře byly ke spatření pouze jejich nervózní tváře a tajené emoce z možnosti úspěšného či neúspěšného zdaru jak pro vesmírné objevy, tak i pro kosmonautiku. V původně uvedený čas již bylo vše jisté ať tak či onak, ale ani jediný člověk na planetě Země nevěděl jak?

    V 17:02 se na velkém monitoru tváře v řídicím středisku Evropské kosmické agentury proměňují v úsměv, ruce mění svou polohu ve zdvih nad hlavu a nám shluk objímajících se řídících členů ESA spolu s jejich potleskem, dává na jasnou srozuměnou, že nastala nové éra pro lidstvo v dobývání vesmíru. Tleskáme i my v prostoru brněnském planetária.

    U mnohých byly ke spatření slzy v očích, i já jsem pocítil ve svém zraku vlhkost dojetí nad takovým výkonem člověka a výsledkem, který má pozitivní hodnotu pro současnost a zejména budoucnost.

    Manévr přistání nebyl řízen. Byl před deseti roky naprogramován a o to byla tato celá průkopnická mise náročnější a dramatičtější. Tato mise ke kometě otevřela možnost poznatku vzniku sluneční soustavy. Možná, že přinese i něco, co jsme do dnešního dne nejenže nevěděli, ale možná ani netušili!

    Avšak náhle kazí výtečný dojem nová zpráva z řídicího centra, kdy se dozvídáme, že nedošlo k vystřelení úchytných harpun a že Philai je zachycena pouze trojicí vrtné soupravy. Pokud se modulu takto podaří udržet, nic se tím na úspěšném pokusu nemění.

    Středa 12. listopadu 2014 byla velkým dnem pro lidstvo, kdy si zasvěcení museli položit zákonitě otázku, která zní: "Budeme přepisovat dějiny našich vesmírných poznatků?"

JIŘÍ V. ŘEZÁČ
 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00