Starý Jundrov znovu ožívá na stránkách knihy

29.11.2017 17:40

    Jundrov, mající dnes téměř čtyři tisíce obyvatel, je od roku 1990 jednou z dvaceti devíti městských částí statutárního města Brna. Nachází se v západní části města uprostřed městských částí Bystrc a Komín na severu, Žabovřesk a Brna-středu na východě, Kohoutovic na jihozápadě a Žebětína na západě. Přinejmenším do sedmdesátých let minulého století, kdy na okolních polích začala výstavba nových čtvrtí, si kdysi samostatná, ryze česká obec zachovala svou osobitost, a to i po připojení k městu Brnu roku 1919. Bylo to způsobeno do značné míry její polohou: od řeky Svratky vyrůstala postupně na svazích tří hustě zalesněných kopců, které ji spolu s řekou dodnes téměř oddělují od okolí.

    Nyní je v čele této městské části starostka Ivana Fajnorová. Jako starousedlice pojala na základě své rychle se rozrůstající sbírky fotografií starého Jundrova úmysl vytvořit knihu, jež by podala svědectví o minulém životě obce. Ke spolupráci získala nového spoluobčana, renomovaného historika Aleše Vyskočila, a společně – s vydatnou pomocí místní kroniky Jana Hanuše – vytvořili velkou výpravnou monografii Starý Jundrov, kterou v grafické úpravě Ludmily Rybkové  vydala městská část Brno-Jundrov koncem roku 2017. Datum bylo zvoleno záměrně, protože právě uplynulo 740 let od první písemné zmínky o Jundrově (1277) a také 130 let od postavení první části staré školy (1887).   

    Místní patrioty vždycky potěší, když seznají, že nejvyšší představitelé obce – v tomto případě její starostka – mají nejen současnost, ale i historii obce v malíčku a dokážou o nich zajímavě vyprávět. Ivaně Fajnorové se podařilo takto pojednat o průběhu roku v Jundrově, o tamních lidech a jejich životě, o někdejší podobě dědiny  i s přihlédnutím k náboženským obřadům, tradičním hodům, škole, životě na řece i s řekou a nakonec i o nové výstavbě. Aleš Vyskočil pak přidal širší obraz Jundrova v dějinách, probral, jak to bylo s hospodami, obchody a živnostmi a také spolkovým životem a sportem v obci – hlavně zaznamenal zásluhy českého vlasteneckého sdružení Národní jednota, Sboru dobrovolných hasičů, Sokola a Orla. Dále připomněl zásluhy Regnerů z Bleylebenu o Jundrov a zejména o stavbu prvního mostu, tzv. Karlova (historie této důležité spojnice s městem patří k nejzajímavějším pasážím knihy). Věnoval se i poněkud vytěsňované vzdálenější součásti Jundrova na druhém konci Veslařské ulice – Kamennému Mlýnu a části Pisárek s někdejší vilovou osadou a německým veslařským klubem. Na tuto část pak logicky navazuje kapitola o Protektorátu a osvobození.

    Kniha je bohatě doprovozena snímky získanými z archivů jundrovských občanů i z Archivu města Brna a také dokumentárními i poetickými fotografiemi místních fotografů Josefa Hanuše a Miloslava Slaměníka. Závěr tvoří Jundrovský uličník – seznam ulic s jejich nynějšími i původními názvy, dále nepříliš obsáhlý Přehled pramenů a literatury a konečně sedm dvoustran s historickými i současnými plány, mapami a leteckým snímkem Jundrova.

    Řada brunensií, zvláště těch věnovaných jednotlivým městským částem, tak byla obohacena o vskutku reprezentativní publikaci.

MICHAL ŽÁK

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00