K nové premiéře na Činoherní scéně Městského divadla Brno

Antonius v milostných tenatech Kleopatry

09.09.2020 16:50

    Shakespearova milostná tragédie Antonius a Kleopatra je oříškem pro diváky i divadlo. Divák by měl být alespoň trochu poučen o dějinných souvislostech a neplést si Octavia Caesara s jeho strýcem, slavnějším Gaiem Juliem Caesarem, o němž nepadne ani slovo. Postavy o všech událostech (bitvách) mluví, na jevišti se odehrávají výhradně scény složitých mezilidských vztahů. Obecně je osa příběhu známá, nicméně v podání herců Městského divadla Brno je velmi příjemné znovu sledovat triumvira a slavného vojevůdce Marca Antonia v milostných tenatech Kleopatry.

    Zvláště, když režisér a ředitel divadla Stanislav Moša vybral protagonisty z nejznámějších, Ivanu Vaňkovou a Petra Gazdíka. Většina diváků ví, že jsou již dlouho partneři i mimo divadlo. Tato skutečnost však nebyla pro režiséra žádným důvodem pro výběr Gazdíka, ujistil novináře před premiérou. Ivanu Vaňkovou měl totiž jako vládkyni Egypta vytipovanou hned, o partnerovi přemýšlel déle. Vybral dobře. Kleopatra skvěle vystihuje rychle se měnící nálady. Je milující ženou, hysterkou, je chladně uvažující i rozvážnou, je vznešenou i nízkou. Petr Gazdík s Kleopatrou trochu kontrastuje, své city nedává najevo tak vášnivě. Je zamilován, ale stále trochu chladně uvažuje. Nezklamal ani Michal Isteník v roli Domitia Enobarbuse, Antoniova přítele. Vtipně glosuje děj, ironizuje. K tomu dělá své typické grimasy, moc mu to sluší a divákům se líbí. Vážnější je v momentě, kdy Antonia zradí. Je to podle skutečnosti, jinak tuto postavu Shakespeare pěkně vymodeloval podle svého. Méně výrazný je Jakub Uličník ve zmíněné již postavě triumvira Octavia Caesara. S Antoniem se střetává, jejich dialogy jsou ve hře stěžejní, ale cítíte, že by to chtělo, ze strany Octavia, trochu víc drajvu. Uličník je ovšem výborný herec i komik, lépe mu sednou role jiného typu. Mluví se kultivovanou češtinou překladatele Jiřího Joska. Slyšíme ji rovněž z úst Viktora Skály v roli další důležité postavy, triumvira Marca Aemiliuse Lepida, pěkně zní od Dagmar Křížové v roli Antoniovy manželky Octavie. Výrazněji svoji postavu vzbouřence Sexta Pompeia pojal Dušan Vitázek, neztrácel se ani Jiří Mach coby Thidias. Mezi všemi, i nejmenovanými postavami, zcela logicky vyniká ústřední dvojice. Ivana Vaňková ještě dlouho nebude stárnoucí Kleopatrou, o to více vnímáme její půvaby coby svůdnice významných mužů. Režisér Stanislav Moša se přiblížil filmovému představení, rychlými prostřihy se ocitáme střídavě v Egyptě a v Římě. Jak sám sdělil, původní autorův text zkrátil zhruba o 30 procent – pro větší přehlednost a pro divákovo lepší soustředění. Scénograf Christoph Weyers vytvořil pro Činoherní scénu čtyři čtveřice vysokých sloupů vzdáleně evokujících architekturu obou lokalit. Při střídání místa děje mění každá čtveřice svoji polohu. Výrazným oživujícím prvkem je hra světel (David Kachlíř), působivé je tlumené osvětlení uvnitř každého sloupu. Výtvarnice Andrea Kučerová oblékla antické postavy do současných kostýmů, „antický“ střih mají některé šaty Kleopatry a Octavie. Hudbu Mirko Vuksanoviće téměř neslyšíme, ale je příjemná, ladí s textem i scénou. Vynechat tuto inscenaci by byla škoda.  (tr)

 

Titulní role vytvářejí Ivana Vaňková a Petr Gazdík.

Foto: archiv Městského divadla Brno

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00