Anita Steinocherová: Začít se dá kdykoliv, plňte si své sny!

Galerie Kopečná oslaví první narozeniny

25.09.2018 17:15

    Cesta od tramvajové zastávky v Pekařské ulici sem trvá tři minuty. To místo nelze přehlédnout. V ohbí Kopečné ulice vás už zdálky upoutá upravené průčelí domu číslo 33 – GALERIE KOPEČNÁ. Chvíli jsem pozoroval kolemjdoucí. Příliš nespěchají. Většina z nich zvolní krok, někteří nahlédnou přes sklo do místnosti. Ti smělejší a zvědavější vejdou dovnitř. Hned ve dveřích je vítá malířka Anita Steinocherová…

    Paní Anita toužila mít možnost dlouhodobě vystavovat svá díla, proto si s pomocí své rodiny zařídila loni v listopadu malou galerii. To místo jí přirostlo k srdci, denně je zde osobně přítomna, upřednostňuje přímý kontakt s milovníky umění. Pohovoří s každým, kdo se tu byť jen krátce zastaví. Zájemcům o obrazy ochotně radí s výběrem. Neodmítne ani návštěvu u klienta, kde přímo na místě spolu konzultují, který obraz bude nejvhodnější k doladění interiéru.

    „Jsem šťastná, když se lidé vracejí, když mi píší, že mají radost z obrazu, který jim zkrášlil interiér, že v nich vyvolává pozitivní náladu,“ říká. V galerii nabízí nejen svá originální díla, ale také precizně zhotovené reprodukce za přijatelnou cenu. Každou na rubu podepíše. Vizualizace některých z nich jsou k vidění na webových stránkách www.anit.cz a také na Facebooku.

    Nový kulturní stánek toto poklidné místo na Starém Brně výrazně obohatil. Moderně pojatá galerie sem nádherně zapadá. Návštěvníkům se dokonce občas naskytne příležitost vidět malířku při práci přímo v galerii. Je to úžasný zážitek. Stejně jako bylo pro účastníky únorové vernisáže v brněnské Galerii Titanium nezapomenutelné, když mohli společně namalovat obraz – samozřejmě pod laskavým dohledem a za asistence paní malířky. Projekt „Přijď a něco přimaluj“ vzbudil značný ohlas. Každý, kdo našel odvahu, něco namaloval, všichni autoři se pak se na zadní stranu obrazu podepsali. Paní Anita dílo dokončila. Netají se tím, že něco podobného by ráda zopakovala…

    Anita Steinocherová se narodila v Moravském Krumlově, má ekonomické a pedagogické vzdělání. Věnuje se několika uměleckým oborům: zpívá, hraje amatérské divadlo, píše básně, umí hrát na kytaru. Je nesmírně citlivá a temperamentní, mnohé věci řeší intuitivně. To koneckonců prozrazují i její malby. Má za sebou více než dvacet autorských či společných výstav – v Brně, Praze, Táboře, Říčanech u Brna, Zbýšově či v Rosicích.

    Malovat začala před sedmi lety; tenkrát chtěla věnovat originální dárek dceři k narozeninám. Přišlo to vlastně tak trochu náhodou, z jakéhosi vnitřního přetlaku, který ji – jak sama říká – donutil vzít do ruky barvy a štětec, a vyjádřit, co v ní je. Což je, alespoň dle mého mínění, mnohem cennější a upřímnější, než projev některých školených autorů, kteří mají pocit, že jedině oni rozumějí umění. Nedávno o tom byla řeč na jedné z vernisáží: Kdo vlastně rozumí umění? … Umění se nemá až tak rozumět, umění se má prožívat. Až si budete prohlížet obrazy Anity Steinocherové, zkuste vnímat její pohled na svět, její pocity, barvy, i to, jak se sama vyjadřuje. Je to velký zážitek.

Malířka a galeristka Anita Steinocherová obklopena svými obrazy…

    Bylo už řečeno, že do autorčiných děl se promítají duševní pocity, zážitky a vzpomínky, do každého obrazu vkládá kousek sebe, často se vrací až do dětství. Bílé plátno je pro ni životní výzvou. Obrazy nemaluje na jedno „posezení“. Většina z nich vznikala postupně, jsou vrstvené. Malířka začíná podmalbou, mnohdy i velmi strukturální, vytváří určité tvary, a teprve poté obraz v dalších vrstvách dopracovává. Jediný obraz často vzniká i několik měsíců. Její abstraktní tvorba je velmi různorodá, nebojí se výrazných barev a hlubokých kontrastů. Velkoformátová plátna působí velkolepě, emocionálně. Sluší jim otevřené prostory, jakými jsou například brněnská Galerie Titanium, kde malířka působí už delší dobu jako kurátorka.

    Astronaut, Cesta za Sluncem, Melírované bambulky, Napoleon a Ferrari, Pampelišky, Sahara, Tanec v Riu, Žlutá karta… To jsou obrazy, které se mi moc líbí. Je jich samozřejmě mnohem víc, na tyto jsem si právě vzpomněl. Zvláště Napoleon mě velice zaujal. Pokud vím, miluje ho i samotná autorka. Myslím, že by ho nerada prodala. Příště se jí zeptám.

    Zajděte do Galerie Kopečná na kus řeči s Anitou Steinocherovou. O každém obrazu vám ráda popovídá, některý si můžete rovnou odnést domů. Nebo dáte přednost výrazně levnější, cenově dostupné reprodukci? Proč ne. Nebojte, od originálu bude téměř k nerozeznání…

JAROSLAV BOBEK

 

Foto a vizualizace: archiv Galerie Kopečná.
 

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00