K první letošní premiéře v Divadle Bolka Polívky 

Hra Rouen44 se odehrává v normandském Rouenu

Dvě výborné herečky vedou dialog, napětí se stupňuje až do velmi dramatického okamžiku. Tak v největší stručnosti vypadá zhruba 80minutová inscenace v Divadle Bolka Polívky, první z letošních celkem pěti premiér. Chantal Poullain a Klára Trojanová vytvářejí plastický, byť jen slovy líčený a byť jen fiktivní příběh autora a režiséra Jiřího Pokorného.

Ocitáme se v bytě bývalé operní zpěvačky (Chantal), kterou navštíví její žákyně Lou (Klára) s prosbou o lekci zpěvu. Jsme v normandském městě Rouen v roce 1944, dva měsíce před zahájením Operace Overlord. Město samotné bylo právě v této vypjaté době z velké části zničeno spojeneckými nálety, což ke konci divák také symbolicky zažije. Dámy se navzájem důvěrně znají, přesto se v malém pokojíku otevírají temná tajemství, jak uvádějí inscenátoři. „Dějiny druhé světové války mě pořád zjitřují,“ svěřil se autor novinářům před premiérou. V úvodním slovu v programové brožuře píše, že se obrátil do válečné historie nejen z důvodu, že mu současnost připadá mdlá, ale i proto, že historie sama si vybírá jen některé své hrdiny. Příběh z Rouen krátce před invazí spojenců je vymyšlený, ale vychází ze silné inspirace konkrétními událostmi i lidmi, zdůrazňuje Jiří Pokorný.

Představení působivě graduje, Klára vejde a následuje klidný dialog. Madelaine v podání Chantal se jen zmíní o Richardu Wagnerovi, jehož portrét visí nad pianinem. Nenápadně tak roste napětí, vždyť Wagnera obdivovali nacisté pro jeho opery z německého dávnověku i pro jeho vztah ke germánské heroické poezii. To se Lou nemůže líbit. Vícekrát se pak schyluje ke hře na piano a k hlasovému školení, řeč se ale vždy rychle stáčí k současnému dění. Ke svému nemilému překvapení Klára objeví v bytě další nečekanou postavu… (na jevišti se o ní jen mluví) a děj se roztáčí. „Hra je mimořádně těžká, pro mne dosud nejtěžší,“ prohlásila na tiskovce Klára Trojanová. Se zanícením hraje nenápadnou adeptku operního zpěvu měnící se v rozhodnou odbojářku jednoznačně se stavějící proti své učitelce. Ta své jednání sice vysvětluje, ale marně. „Snažil jsem se relativizovat, aby divák neztratil sympatie ani k jedné z postav,“ citujeme opět autora. Roli Madelaine si Chantal Poullain užívá, k přesvědčivému výkonu jí pomáhá její pěkně zbarvený hlubší hlas.

Také Klára Trojanová, manželka Ivana Trojana, nebyla vyzvána pro svoji roli náhodou. Ovládá francouzštinu, takže se svojí francouzskou partnerkou budou stejnou hru hrát i ve francouzštině, překlad se zhotovuje. Chantal se setkala s mnoha lidmi, jak sama říká, kteří by měli zájem o francouzskou verzi, i když by nerozuměli. Inscenátoři zatím zvažují, zdali budou uvádět francouzskou verzi v Česku (i v Brně) s titulky, nebo divákům rozdají jen stručnější text, případně obojí zkombinují.

První letošní inscenaci v Divadle Bolka Polívky (světová premiéra byla 13. listopadu) dokresluje hudba renomovaného slovenského skladatele Michala Novinskiho, scénografii a kostýmy vytvořila jeho krajanka Sabina Machačová. Oba zaslouží přívlastky působivé, nápadité, jednoduché. Návštěva stojí za to.

(tr)

 

Klára Trojanová (vlevo) a Chantal Poullain. Foto archív Divadla Bolka Polívky.

 

Blog

V této rubrice nejsou žádné články.

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00