Nad premiérou hry J. N. Nestroye na Činoherní scéně Městského divadla Brno

Na tuhle komedii nepůjdete Pro nic za nic

15.12.2019 23:10

    Jsem rád, že po Žebrácké opeře a Santiniho jazyku přichází něco jiného, totiž klasická činoherní komedie, pochvaloval si před novináři a před premiérou inscenace Pro nic za nic herec Městského divadla Brno Aleš Slanina. Naznačil ještě, že potřebuje úlevu od muzikálů, v nichž také hodně hraje. Komedii klasika Johanna Nepomuka Nestroye tedy můžeme vnímat s malou nadsázkou jako jakýsi balzám na duši hercům i divákům. (Jmenované inscenace samozřejmě nezatracujeme.) Premiéra byla na Činoherní scéně v sobotu 7. prosince a druhá je ohlášena jako silvestrovské představení na úterý 31. prosince.

    Sympatickou ústřední dvojici kočovných herců, čtveráků Picla a Artura, jimž se diváci smějí a tleskají na otevřené scéně, vytvářejí Aleš Slanina a Jan Brožek. Zaslouženou úctu své postavě, ale také smích vyvolává Petr Štěpán coby uhlazený Arturův strýček Truchlant, též jeho schovanka Ema, kterou půvabně vystihuje Barbora Goldmannová. Ve zcela netypické „masce“ hraje rozený komediant Milan Němec, je vykutáleným hostinským Kyselákem. Jeho roztomilou dceru Sali, zamilovanou do číšníka Jirky, přivádí na jeviště Eliška Skálová. A zmíněný číšník vtělený do Marca Salvadoriho, překvapuje brilantní (trochu humorně počeštěnou) italštinou, smích patří rovněž stále oblíbenějšímu Michalovi Isteníkovi hrajícímu Ignáce Myšičku, kapitalistu. Spolu s Petrem Štěpánem vytvářejí druhou originální dvojici, jejich dialog a grimasy jsou útokem na bránice. Tři postavy zvládá zkušená Lucie Bergerová.

    Pro nic za nic patří mezi osm desítek dramatických prací svého autora, legendy vídeňského divadla, skvělého herce i dramatika Nestroye. Na představení se dobře pobavíme nápaditými zápletkami, brilantními dialogy a průpovídkami. Tím to může skončit. Kdo je však zvídavější, může se zajímat o to, že „u Nestroye se ideál a skutečnost podrobují kritice navzájem, protože Nestroy vidí jak ve skutečnosti, tak v ideálu jen lidské výtvory. Obrací se proti lidským slabostem…“ Citujeme ze statě Josefa Balvína, jehož překlad Městské divadlo Brno nyní použilo. Balvín i v dalších dvou statích programové brožury podrobně rozebírá Nestroyův život a dílo, další se tamtéž dozvíme ve čtyřech jiných článcích. „Za dobu své vídeňské činnosti uvedl Nestroy na jeviště přes sedmdesát svých her, vytvořil 410 rolí, z nichž si každou šestou napsal sám, hrál průměrně osmnáctkrát za měsíc… Ve čtyřicátých letech bylo na jevišti neustále průměrně dvacet jeho her,“ uvádí mj. Balvín. Ačkoli úžasný komediální herec a nadaný autor komedií, musel Johann Nepomuk bojovat s cenzurou a vážné problémy měl s improvizací, kdy občas „ujížděl“ k nelibosti metternichovské policie. Dramaturg a s režisérem Mikulášem Tycem spoluautor inscenační úpravy Jan Šotkovský připomněl krátké Nestroyovo působení v Brně v letech 1825 a 1826. Tehdy ještě málo známý herec (proti zákazu) improvizoval tak působivě, že skončil ve vězení a divadlo mu vypovědělo smlouvu. O mnoho let později, v revolučním roce 1848, reagoval po svém komedií Svoboda v Kocourkově, u nás je také známá. Inscenátoři komedie Pro nic za nic teď zcela oprávněně v brožuře připomínají slavnou inscenaci vrcholného Nestroyova opusu Lumpácivagabundus v tehdejším Divadle bratří Mrštíků z roku 1969 v režii Richarda Mihuly. Trojici Jehličky, Knejpa a Klížka hráli již zvěčnělí Stanislav Zindulka a Jiří Tomek spolu s Jaroslavem Kunešem, nyní hostujícím členem činohry Národního divadla Brno. „Mrštíci“, předchůdci dnešního městského divadla, tehdy ještě neměli elevaci, kdysi tam přece bylo kino. Zezadu jsem jako 18letý viděl jen horní půlku jeviště, ale na inscenaci nezapomenu.

    Věřím, že si diváci dlouho v paměti podrží i nynější představení Pro nic za nic (Umsonst), původní text pochází z roku 1857. Dobovou atmosféru umocňuje hudba Karla Cóna ve stylu tehdejších kabaretů a barevně pestré kostýmy od významné slovenské výtvarnice Alexandry Gruskové. S kostýmy ladí i barva ubrusu v hospodě, pěkný je dlouhý slámově zbarvený cop slečny Sali. Odehrává se na realistické scéně Andreje Ďuríka. S neustálým pohybem herců na scéně pomohl režisérovi Martin Pacek.  (tr)

 

Aleš Slanina (vlevo) v roli Picla a Petr Štěpán coby Truchlant. (Foto: archiv MdB)

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00