Patnáctiletka Hudební scény

20.10.2019 18:10

    Počátkem října 2019 připomněla si Hudební scéna (HS) Městského divadla Brno (MdB) patnáct let svého trvání. Protože jde o přední muzikálovou „základnu“ u nás, zastavme se krátce u jejího vzniku i dosavadní historie.

    Už poměrně dlouho v předlistopadovém období režíroval v tehdejším Divadle bratří Mrštíků úspěšné hudební komedie Richard Mihula. V devadesátých letech zde získaly celostátní renomé (včetně souvislého hostování v Praze) inscenace z domácí dílny Sny svatojánských nocí nebo slavná West Side Story dnešního ředitele MdB Stanislava Moši, na něž se vstupenky objednávaly i na dva roky dopředu. Myšlenka vhodného muzikálového stánku zrála dlouho a při zvažování postupně odmítaných alternativ (včetně kupř. Divadla na Výstavišti) ukázala se nejlepším řešením novostavba. Přes ekonomické problémy ne právě levného projektu a konkurenční závistně pochybovačnou nevraživost byl díky Mošově podněcující houževnatosti v jednáních na různé úrovni její zrod sice komplikovaný, ale poměrně rychlý. Na základní kameny pro komplex architektů Romana Macha a Jozefa Kubína (ten jej před pěti lety odborně prezentoval též v jubilejní publikaci), coby programové zdůraznění mezinárodních i domácích inspiračních zdrojů symbolicky přivezené z newyorské Broadwaye a moravských Dolních Věstonic, poklepal 17. listopadu 2001 z divadelního prostředí vyšlý ministr kultury Pavel Dostál.

    Za necelé tři roky (!) se z vnitrobloku u dosavadní budovy mezi Lidickou ulicí a třídou Kpt. Jaroše vylouplo jedno ze stále nejmodernějších divadel Evropy (záhy odměněné několika architektonickými cenami), posléze doplněné o další provozy, takže vše potřebné pro zdárný chod MdB je tu účelně propojeno a kolem útulné dvorany pohromadě. HS má coby „demokratickou“ obdobu antiky amfiteátrové, akusticky odpovídající hlediště bez balkonů či lóží pro 662 diváků. Unikátní je i samotné hlavní jeviště (spolu s dvěma bočními a zadním) s ojedinělou, plynule repasovanou technologií. Se vstřícnou podporou Miloše Formana, který byl nedávno zesnulému fotografovi Jefu Kratochvilovi nápomocen již při vyzvednutí a „křtu“ zmíněného amerického základního kamene, patřilo zahájení kultovnímu muzikálu Hair (Vlasy) v režii Doda Gombára, jenž pohotově nahradil zamýšlené Formanovo hostování. Od té doby tu tříansámblové vícegenerační MdB sehrálo 2 905 představení pro cca 1 781 000 diváků, kteří zhlédli celkem 69 premiér, z toho 17 světových a 24 českých, a to spolu s 16 tituly koncertními a inscenacemi, jež sem byly přeneseny odjinud.

    Při koordinaci se starší Činoherní scénou (ČS) objevují se na HS v ozvláštněném provedení zprvu též oblíbené klasické operety (Veselá vdova, Netopýr, Orfeus v podsvětí, Mam´zelle Nitouche), eventuálně „velkoformátová“ dramata (např. tři Shakespearova – Bouře, Benátský kupec, Král Lear – a Jméno růže), v promyšlené, na roky výhledově koncipované nabídce však přirozeně převažují muzikály. Sem náleží plejáda skvostů světové tvorby: namátkou zmiňme alespoň hity jako Jesus Christ Superstar, Čarodějky z Estwicku, Les Misérables, Hello, Dolly!, Chicago, Funny Girl, Kočky, Flashdance, Duch, Titanic, Horečka sobotní noci. Návštěvníci tak mají možnost vidět obdobný repertoár jako v New Yorku nebo v Londýně, nejednou pohotově v krátkém odstupu a ve zcela srovnatelném, mnohdy i zdařilejším jevištním zpracování, jak ostatně ověřuje ohlas četných zahraničních turné MdB. S 209 reprízami tu suverénně vede pohodové rodinné nastudování Mary Poppins, najdeme však i muzikály vážného zaměření (Probuzení jara, Papežka, Pískání po větru, Představ si..., Poslední loď), stejně jako nastudování pro děti (Zahrada divů, Sněhurka a sedm trpaslíků, Ostrov pokladů), případně parodické „úlety“ typu Monty Python´s Spamalot. Neméně záslužná je pak soustavná spolupráce s renomovanými českými tvůrci (Milan Uhde, Miloš Štědroň, Zdenek Merta, Petr Ulrych aj.) nebo to jsou novinky ze zdejší tvůrčí kuchyně, z nichž tu momentálně mívá největší aplaus bláznivá féerie Bítls.

    Personální symbióza ČS a HS dovoluje obsazovat mnohé role běžně až v trojnásobných alternacích a vystačit si (bez jinde obvyklých castingových ad hoc produkcí) s vlastními interpretačními silami, které obětavě „na střídačku“ zvládají jeden večer profilový titul činoherní a třeba hned následující náročnou předlohu muzikálovou. Právě za kreace na HS obdrželi prestižní Ceny Thálie postupně dvakrát Dušan Vitázek, Radka Coufalová, Petr Štěpán, Petr Gazdík a konečně Hana Holišová, řada dalších na ně získala užší či širší nominace nebo jiná prestižní ocenění. Stejně tak HS umožňuje zdárné odstartování profesní kariéry všestranně připraveným absolventům příslušného ateliéru JAMU (v republice jediného), odkud MdB každou novou sezonu začínající herce angažuje.

    Patnácté výročí svých bohatých aktivit oslavila Hudební scéna MdB v Ondříčkově režii dvojím tříhodinovým koncertem, kde za doprovodu početného orchestru dirigenta Dana Kalouska zazněl ve dvaatřiceti “pamlskových“ ukázkách (zhruba po dvou z každé sezony) chronologický průřez dosavadního repertoáru. Na rozdíl od bohatě vypraveného reprezentačního svazku před pěti roky je nyní k dispozici dramaturgyní Klárou Latzkovou připravené speciální číslo měsíčníku Dokořán se základními statistickými údaji, rozhovory s ředitelem Stanislavem Mošou, šéfy obou hudebních ansámblů, muzikálového (Petr Gazdík) a zpěvoherního (Igor Ondříček), i s dalšími umělci (Dan Kalousek, lightdesigner David Kachlíř); gratulačními vyznáními přispěli primátorka statutárního města, vedoucí zainteresovaných firem, mnozí zainteresovaní kumštýři i kritikové. Četné fotografie Tina Kratochvila přiblížily jednotlivé etapy stavby, zákulisní pracoviště MdB či hromadné snímky po premiérách a ze všech složily mozaiku plakátů; čtenáři zde našli dokonce vědomostní kvíz a křížovku.

    V závěsu letošních oslav následovala 19. října premiéra „jukeboxového“ muzikálu Mamma Mia! na podkladě písní populární švédské skupiny ABBA, kde je podle očekávání zájem publika mimořádný. Jak vidno, Městské divadlo Brno, které si v květnu 2020 připomene čtvrtstoletí od svého založení, nemusí se o diváckou přízeň rozhodně obávat.

VÍT ZÁVODSKÝ

 

Kontakt

SYNDIKÁT NOVINÁŘŮ JIŽNÍ MORAVY Mečová 368/5
Brno
602 00